Co a jak hledat

Na vstupní stránce získáte přehled všech archivů a kulturně vědeckých institucích (muzea, knihovny, galerie, pracoviště Akademie věd ČR, vysoké školy), které spravují archiválie, odkazy na webové stránky archivů a také odkazy na jejich významné digitalizační projekty.

Ze vstupní stránky je také možné vyhledávat v ústřední evidenci Národního archivního dědictví České republiky, která obsahuje údaje o archivních souborech, archivních pomůckách k nim, archivech, v nichž jsou uloženy, a o původcích, kteří archivní fondy vytvořili. Předpokládá se, že v budoucnu bude postupně doplňován obsah archivních pomůcek (popis jednotlivých archiválií a jejich skupin). Jsou zde údaje o archivních souborech ze všech archivů České republiky, kulturně vědeckých institucí i soukromých osob (archiválie uložené mimo archivy) s výjimkou bezpečnostních archivů.

Vyhledávání v ústřední evidenci Národního archivního dědictví

Zadejte do vyhledávacího pole slovo, skupinu slov nebo zkratku. Získáte záznamy o archivních souborech, archivních pomůckách, původcích a archivech. Následně omezte výsledky volbou, ve které části evidence chcete hledat. Pokud vyhledávání ještě příliš neovládáte nebo neovládáte dobře český jazyk (ani nemáte k dispozici překladač), doporučujeme vyhledávat dále pouze v části „Archivní soubory“.

Vyhledávání v archivních souborech

Hledat lze podle názvu archivního souboru, archivu, který o archiválie pečuje, značky archivního souboru, původce, který archiválie vytvořil, skupin tematické evidence a datace vzniku archiválií.

Vyhledávání v archivních pomůckách

Hledat lze podle názvu archivní pomůcky, archivu a názvu archivního souboru.

Vyhledávání v seznamu původců

Hledat lze podle názvu (jména) původce. Vyhledávání lze dále omezit podle typu entity (korporace, rody, osoby, události), případně podle podtřídy entity.

Vyhledávání v archivech

Hledá se podle slova v názvu archivu nebo kulturně vědecké instituce.

Stránky s výsledky

Kliknutím na název archivního souboru se zpřístupní následující údaje o archivním souboru:

Název fondu (sbírky) – české názvy, v případě archivních fondů vycházejí zpravidla z úředního nebo jinak běžně užívaného názvu svého původce.
Datace vzniku – je uvedena dolní (starší) a horní (mladší) časová hranice archiválií, tedy období, ze kterého pocházejí archiválie zmíněného fondu. Rok v hranatých závorkách značí odhad. V kulatých závorkách jsou uvedeny roky, které s archivním souborem souvisejí, ale překračují dobu existence původce archivního fondu. Výsledky lze omezit přímým zadáním datace vzniku nebo prostřednictvím časové osy:

Značka archivního souboru – zkrácené označení archivního souboru obvykle užívané pro jeho citaci a při komunikaci s archivem. Používá se na obalech, kde jsou archiválie uloženy (zpravidla archivní krabice) .
Instituce – uveden je název archivu nebo kulturně vědecké instituce, ve které je archivní soubor uložen, nebo která vede archiválie v evidenci.
Číslo archivního souboru – v rámci instituce jednoznačné evidenční číslo archivního souboru, popř. jeho části (např. 1251/5).
Téma – informace o obsahu archivního souboru, upozornění na jeho nejzávažnější části, agendy, popřípadě nejcennější archiválie a základní typy archiválií, např. typ úředních knih. Tam, kde se hudebniny vykazují jako spisy, se vyskytuje údaj o výskytu hudebnin. Tento údaj nemusí být vyplněn u archivních souborů archivně nezpracovaných.
Tematická skupina – významově nadřazený, obecnější pojem, do kterého lze archivní soubor zařadit a do kterého se řadí další archivní soubory téhož typu podle společných znaků (např. Velkostatky, Rodinné archivy, Podniky apod.). Archivní soubor může být zařazen do jednoho nebo více těchto skupin.
Literatura – uvádí se zásadní literatura o archivním souboru (např. průvodce po archivech) nebo jeho původci apod.
Edice – citace edicí archiválií z příslušného archivního souboru.
Metráž – počet tzv. běžných metrů (bm) archiválií daného archivního souboru. Tento údaj vypovídá o velikosti souboru a také o tom, jaká část je zpracovaná (má prozatímní archivní pomůcku) nebo inventarizovaná (má archivní pomůcku typu inventář nebo katalog). Archiválie se v archivech měří na metry (pro představu: jeden běžný metr je asi 8 archivních kartonů nebo 10 pořadačů). Celková velikost archivního souboru je součtem nezpracované a zpracované metráže. V případě digitálních archiválií se uvádí velikost v byte u příslušné evidenční jednotky.
Evidenční jednotky – archivy vykazují archiválie v rámci archivního souboru pomocí evidenčních jednotek, jejichž přehled a vysvětlení obsahuje příloha č. 1 vyhlášky 645/2004 Sb. Uvádí se počet kusů příslušné evidenční jednotky.
Části archivního souboru v jiných institucích – v případě, že jsou archiválie stejného původce uloženy i v jiném archivu nebo kulturně vědecké instituci, uvádí se informace o těchto archiváliích resp. o příslušném archivu.
Jazyk – výčet jazyků použitých v archiváliích příslušného archivního souboru.
O původci – textový přehled původců archiválií (fyzická osoba, rod, korporace, dočasná korporace, tj. událost), z jejichž činnosti archivní fond vznikl; u archivních sbírek je uváděn jejich tvůrce, který sbírku vytvořil. Uvádí se též období, kdy původce existoval nebo působil.
Původce – údaje o původcích, jejichž popis je v rámci centrální evidence harmonizován a lze na základě nich vyhledávat jinak, než textově.
Místa vzniku – uvedena jsou místa vzniku archivního souboru, obvykle sídlo původce. Tento údaj nemusí být uveden u osobních fondů a sbírek vzniklých přímo v příslušné instituci pečující o archiválie.
Stav zachování – údaj indikuje, v jakém rozsahu se archiválie dochovaly (úplně, mezerovitě, torzovitě) a také jejich fyzický stav, popř. s doplněním, o jaké poškození se jedná – charakter poškození (např. poškozený hlodavci, křehké, povodeň).
Evidenční status – v některých případech mohou být archiválie uloženy v instituci na základě smlouvy o uložení nebo jsou uloženy mimo archiv (např. v soukromém držení). V těchto případech může být nahlížení do archiválií odepřeno nebo umožněno po splnění zvláštních podmínek.
Přístupnost – údaj vyplývá z existence archivní pomůcky a tedy přístupnosti pro badatele (přístupný, částečně přístupný, nepřístupný). Jde jen o orientační údaj. Faktickou přístupnost (stav zpracování) je třeba konzultovat s příslušným archivem nebo kulturně vědeckou institucí.
Archivní pomůcka – je uvedena citace archivní pomůcky, tedy různě podrobného popisu archivního souboru. Kliknutím na název archivní pomůcky lze získat podrobnější informace. V případě, že je archivní pomůcka uvedena jako elektronická, lze doporučit navštívit internetové stránky příslušného archivu (viz úvodní stránka).

Podrobnější informace o příslušném archivním souboru vám může poskytnout pouze instituce, která o něj pečuje, vede ho ve své evidenci a ve které je zpravidla uložen.